1. Obce na území ORP Vrchlabí

2. Důležitá telefonní čísla

3. Informace pro občany

4. Co dělat v nouzi

5. Varování obyvatelstva

6. Ukrytí obyvatelstva

7. Ukrytí v případě

8. Evakuace

9. Návody a doporučení

10. Dokumenty krizového řízení

11. Odkazy na složky IZS a další organizace

12. Krizové řízení a ochrana obyvatelstva obecně

13. Krizová situace a krizové stavy v ČR

14. Přehled mimořádných událostí ve správním obvodu města Vrchlabí

Ochrana obyvatelstva ORP Vrchlabí

Každý z nás se může ocitnout v mimořádné situaci – od povodní, přes požár, až po únik nebezpečných látek. Cílem této sekce je dát vám jasné a praktické informace: co dělat, kam jít a jak se připravit.

Ukrytí je základní formou ochrany obyvatelstva při mimořádných událostech.
Slouží k ochraně před účinky nebezpečných látek, radiačním spadem, tlakové vlny, požárů nebo jiných následků havárií a krizových situací.

Typy úkrytů

1. Improvizované úkryty

Nejčastější způsob ochrany. Jde o prostory v běžných budovách (sklepy, suterény, vnitřní místnosti bez oken), které lze rychle upravit k ukrytí obyvatel.

2. Stálé úkryty

Specializované stavby vybudované v minulosti. V běžném provozu slouží k jiným účelům, ale v případě potřeby lze jejich prostory využít.

Improvizované ukrytí

Co je improvizované ukrytí

• Improvizované úkryty jsou prostory, které nejsou původně určeny jako kryty, ale lze je jednoduchými stavebními úpravami nebo organizačními opatřeními přizpůsobit pro krátkodobou ochranu obyvatelstva.

V ČR jde o hlavní způsob ukrytí obyvatel, protože stálých úkrytů je omezený počet.

Kde lze improvizovaný úkryt zřídit

• sklepy a suterény obytných domů, škol, úřadů, kulturních zařízení,

• vnitřní místnosti bez oken (chodby, koupelny, komory),

• podzemní garáže, technické místnosti,

• případně i provizorní podzemní stavby (sklepy, sklady, vinné sklepy).

Nevhodné prostory: místnosti se širokými okny, místnosti v horních patrech budov, stavby ze slabých lehkých materiálů.

Zásady pro výběr a úpravu improvizovaného úkrytu

• Pevné obvodové konstrukce – nejlépe železobeton, plná cihla.

• Vchodové dveře – pokud možno masivní, s možností utěsnění.

• Okna – malá nebo žádná, uzavíratelná, lze je utěsnit (fólie, páska, latě).

• Ventilace – pokud není k dispozici nucené větrání, musí se pravidelně větrat kontrolovaným způsobem.

• Úniková cesta – doporučuje se alespoň jedna náhradní cesta ven.

• Prostor na osobu:

  • s možností nuceného větrání: cca 1–3 m²/osobu,

  • bez větrání: cca 3–5 m²/osobu.

Doporučené vybavení improvizovaného úkrytu

• prostředky na utěsnění (lepící pásky, fólie, tmel, hadry),

• osvětlení (baterky, čelovky, svíčky, lampy s dostatečnou zásobou baterií),

• rádio na baterie pro příjem pokynů,

• voda a potraviny alespoň na 72 hodin,

• lékárnička a léky užívané členy domácnosti,

• hygienické prostředky (toaletní papír, vlhčené ubrousky, pytle na odpad),

• Improvizovaná toaleta - například kbelík s víkem a pevným pytlem, chemický záchod nebo třeba nuzové záchodové židle s pytlem (dají se improvizovat z pevné stoličky se sedákem)

• powerbanky nebo záložní zdroj pro telefony,

• jednoduché nářadí (kladivo, páčidlo, pila, lopata) pro případ zatarasení východu.

Postup při ukrytí v improvizovaném úkrytu

• Přesun do vybraného prostoru ihned po vyhlášení všeobecné výstrahy (140 sekund kolísavý tón).

• Utěsnění dveří a oken, vypnutí ventilace a klimatizace.

• Rozdělení místnosti - vyčlenění části pro odpočinek, hygienu, sklad zásob.

• Organizace pobytu - šetření vodou a energií, kontrolované větrání.

• Sledování pokynů IZS prostřednictvím rádia, televize nebo telefonu.

• Opouštění úkrytu - V úkrytu zůstaňte, dokud není vydán pokyn k jeho opuštění, ať už z důvodu pominutí nebezpečí nebo z důvodu vyhlášení evakuace z ohrožené oblasti.

Ke stažení:

Improvizované ukrytí

• Poslechněte výzvu k evakuaci (siréna, rozhlas, SMS, policie/hasiči).

• Vypněte plyn, elektřinu a vodu.

• Uzamkněte byt/dům.

• Vezměte si evakuační zavazadlo (doklady, léky, jídlo, voda, oblečení).

• Pomozte dětem, seniorům a sousedům.

• Dostavte se na určené evakuační místo a registrujte se u organizátorů.

Další informace

Přehled členů a spojení do evakuačního střediska:

• Mgr. Jaroslav Pleva (vedoucí evakuačního střediska)

          tel.: 499 421 579; 737 102 978

• Mgr. Michal Matěna (zástupce evakuačního střediska)

          tel.: 499 421 563

• Mgr. Miloslava Graciasová (člen evakuačního střediska)

          tel.: 499 421 563

Evakuační středisko je umístěno v objektu ZŠ Školní Vrchlabí

Adresa:  Školní 1336, 543 01 Vrchlabí 1

Charakter objektu:

Jedná se o jednopodlažní, z části dvoupodlažní objekt smíšené konstrukce z konstrukčních materiálů.

Informativně:

• možnost výskytu osob se sníženou schopností pohybu,
• maximální kapacita  300 osob,
• součástí objektu je jídelna, možné zabezpečení stravování.
• nástupní plochy vyhovují.

Dokumenty:

• Plán evakuace Vrchlabí
• Evakuační zavazadlo
• Vzor evakuačního lístku

  ---

Na této stránce najdete přehled odkazů na oficiální weby Integrovaného záchranného systému a dalších institucí, které se podílejí na ochraně obyvatelstva.
Odkazy vedou na ověřené zdroje informací, kde můžete získat aktuální zprávy, doporučení i praktické návody, jak postupovat při mimořádných událostech.

Cílem je poskytnout občanům města rychlý a spolehlivý přístup k informacím, které mohou být důležité jak v běžném životě, tak při krizových situacích.

Odkazy:

• Hasičský záchranný sbor ČR (HZS ČR)
• Policie České republiky (PČR)
• Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje (ZZS KHK)

• Sbor dobrovolných hasičů Vrchlabí 3 - Podůří
• Městská policie Vrchlabí
• Horská služba Krkonoše
• Český červený kříž
• Báňská záchranná služba Odolov
• BESIP
• Krajské vojenské velitelství Hradec Králové
• POKOS (Příprava občanů k obraně státu)

  ---

S mimořádnými událostmi, které ohrožují životy a zdraví lidí, jejich majetek nebo životní prostředí, se lidstvo střetává po celou dobu dosavadní existence.

Lidská společnost se snaží následkům mimořádných událostí zabránit, případně je alespoň eliminovat na přijatelnou míru. Rostoucí výskyt mimořádných událostí a růst jejich následků zvyšují riziko vzniku krizových situací, pro jejichž zdárné řešení je nutná především dobrá koordinace všech složek, které se podílejí na záchranných a likvidačních pracích.

Na tomto principu byl vytvořen nejen záchranný integrovaný systém, ale i systém krizového řízení České republiky.

Krizovým řízením se rozumí souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných

v souvislosti s řešením krizové situace, zákon č. 240/2000 Sb.

Krizovou situací se rozumí mimořádná událost, při níž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav (tedy tzv. "krizové stavy").

Krizovou situací je dle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) ve znění pozdějších předpisů, mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu.

Město Vrchlabí se nachází v geograficky i klimaticky exponovaném území, kde se mohou vyskytnout různé typy mimořádných událostí. Cílem této informativní zprávy je přiblížit vám přehled hlavních rizik, na která se město Vrchlabí v rámci krizového plánování zaměřuje, a upozornit na důležitost osobní připravenosti.

Povodně:

Povodně: Pravděpodobnost střední – město Vrchlabí je situováno na horním Labi. Velké povodně zde nejsou časté (největší v r. 1897 a 2010), avšak riziko existuje zejména při jarním tání sněhu a přívalových deštích.

Dopady: rozliv Labe by ohrozil níže položené části města (podél toku; např. lokalita Podhůří), dočasné zaplavení komunikací a několik domů.

Sekundární dopady: narušení dopravy přes mosty, evakuace obyvatel z ohrožených ulic, škody na městském majetku (kanalizace, lávky).

Přívalové deště a záplavy:

Pravděpodobnost střední – přívalové deště mohou postihnout i Vrchlabí. Systém kanalizace nemusí pojmout extrémní srážky.

Dopady: lokální zatopení ulic (např. nám. Míru) vodou nestíhající odtékat, zatopení sklepů, případně komplikace v průmyslových areálech (rozvodněný potok protékající areálem).

Sekundární dopady: dočasný kolaps dopravy v centru (auta uvázlá ve vodě), podemletí vozovek. 

Vichřice:

Pravděpodobnost střední – silné větry ohrožují zejména lesy v okolí Vrchlabí a střechy budov. Orkán Kyrill v roce 2007 způsobil rozsáhlé škody v celém regionu.

Dopady: ve Vrchlabí popadané stromy a větve narušily elektrické vedení a poškodily budovy; častým jevem jsou výpadky proudu.

Sekundární dopady: uzavření Krkonošské ulice kvůli odklízení trosek střech, přerušení dodávky tepla (městská teplárna mohla být postižena výpadkem proudu).

Sněhové kalamity:

Pravděpodobnost vysoká – téměř každou zimu dochází k situacím s mimořádným množstvím sněhu.

Dopady: městská hromadná doprava a silnice jsou obtížně sjízdné, stromy pod tíhou sněhu přerušují elektrická vedení a ohrožují objekty. Město musí vynakládat značné prostředky na zimní údržbu a koordinovat zásahy složek IZS.

Sekundární dopady: výpadky proudu, uzavření škol a školek (bezpečnost dětí), hrozba zřícení střech u plochých objektů (sportovní hala, supermarkety).

Lavinové nebezpečí:

Pravděpodobnost nízká – samotné město Vrchlabí laviny neohrožují, leží v údolí mimo strmé svahy. Riziko se týká spíše správního území (např. hřebeny v katastru obce ve vrcholových partiích Krkonoš).

Dopady: pro občany Vrchlabí zanedbatelné; pro lyžaře v blízkých horách (v dojezdové vzdálenosti) potenciálně smrtelné, pokud podcení varování.

Sekundární dopady: zvýšené nároky na Horskou službu při lavinových akcích, informování veřejnosti (město vydává varování turistům).

Technologické havárie (chemické):

Pravděpodobnost nízká – ve městě působí závody využívající nebezpečné látky jako chlor či čpavek, ale havárie je málo častá.

Dopady: při úniku chlóru z úpravny vody nebo čpavku z chladicího zařízení hrozí otrava obyvatel v bezprostředním okolí. Město je nicméně připraveno – má plán pro evakuaci a varování obyvatel.

Sekundární dopady: uzavření zasažené oblasti, narušení dodávky vody (při havárii ve vodárně), potřeba dekontaminace prostředí.

Průmyslové havárie a doprava:

Pravděpodobnost střední – Vrchlabím prochází frekventované tahy; dopravní nehody včetně hromadných kolizí jsou pravděpodobné, zejména v zimě.

Dopady: vážné nehody mohou zranit větší počet osob, způsobit požár vozidel a únik provozních kapalin do životního prostředí, ev. si vyžádají evakuaci okolí (např. při převrácení cisterny s LPG).

Sekundární dopady: uzavření hlavního silničního průtahu I/14, znečištění místního potoka ropnými látkami.

Požáry:

Pravděpodobnost střední – lesní požáry v okolí jsou vzácné, ale v době sucha a větru může vzniknout rozsáhlý požár v lese nebo na brownfieldu. Ve městě hrozí zejména strukturální požáry budov a průmyslových objektů.

Dopady: případný lesní požár by zaměstnal jednotky hasičů i z širokého okolí a ohrozil rekreační oblasti; požár v historické zástavbě (centrum) by mohl kvůli blízkosti domů postihnout více objektů najednou.

Sekundární dopady: zakouření města, dočasná evakuace obyvatel z přilehlých ulic, riziko zplodin (chemický požár by uvolnil toxické látky).

Pandemie a epidemie:

Pravděpodobnost nízká – hromadná onemocnění nejsou běžná, ale zkušenost s pandemií COVID-19 (2020–21) ukazuje, že nelze vyloučit opakování.

Dopady: vysoký počet nemocných obyvatel, přetížení zdravotnických kapacit (Vrchlabí má svou nemocnici), omezení ekonomiky a veřejného života.

Sekundární dopady: nutnost evakuace/doizolace nemocných (např. do lázní), narušení zásobování (karantény).

Výpadky energií:

Pravděpodobnost střední – k výpadkům elektřiny dochází relativně pravidelně, zvláště během vichřic. Dopady: při dlouhodobém blackoutu by byla ochromena kritická infrastruktura města – nemocnice (nutnost záložních zdrojů), teplárna, vodárna, dopravní řídicí systémy. Sekundární dopady: po pár hodinách ztráta mobilního signálu, problémy s dodávkami pohonných hmot (nefunkční čerpací stanice), ohrožení zranitelných skupin. Zdroje: informace města[4], krajský havarijní plán (elaboruje dopady blackoutu).

Závěrečné informace

Město Vrchlabí důsledně sleduje rizika a má zpracovaný krizový plán pro řešení mimořádných událostí. Prosíme občany, aby sledovali oficiální oznámení města, dbali výstrah a v případě krizové situace se řídili pokyny krizového štábu.