Informace z úřadu

MěÚ Hostinné

Analýza rizik mimořádných událostí města

Povodně:

Pravděpodobnost vysoká – město leží na soutoku Labe a potoka Čistá, významná část zástavby leží v záplavové zóně. Stoletá voda na Labi a Čisté ohrožuje domy, silnice i železniční trať ve značné části Hostinného. Povodně byly zaznamenány v letech 2000 a 2013 (v roce 2013 zejména rozvodnění místních potoků).

Dopady: zatopení desítek domů v níže položených částech (zejm. kolonie zahrádek u Čisté), evakuace obyvatel z ohrožených ulic, škody na městské infrastruktuře (poškození vozovek, mostů).

Sekundární dopady: přerušení dopravy (zaplavená trať 040 Kunčice–Hostinné, uzavřené silnice), kontaminace studní a povrchových vod (splachy ze zahrad, kanalizace).

Zvláštní povodeň (havárie na přehradě):

Pravděpodobnost velmi nízká – město však leží pod vodním dílem Labská (Špindlerův Mlýn). Při extrémní situaci, jako je protržení nebo nekontrolovatelné vypuštění přehrady, by došlo k náhlé povodňové vlně na Labi.

Dopady: ničivá záplavová vlna by během několika hodin zasáhla značnou část zástavby podél Labe; ohrožení životů obyvatel v inundaci, zničení mostů a komunikací v korytě Labe.

Sekundární dopady: dlouhodobý výpadek dodávek pitné vody a elektřiny (poškození vedení), nutnost masivní evakuace a humanitární pomoci.

Přívalové deště a záplavy:

Pravděpodobnost střední – město ohrožují i přívalové srážky. Kritickými body jsou lokality v ul. Karla Čapka a U Konírny, kde prudký odtok může zatopit garáže a okolní zástavbu. Tyto situace nastávají hlavně v létě (bouřky) – odhadem jednou za 5–10 let silnější přívalový déšť způsobí lokální zatopení.

Dopady: zatopení sklepů, garáží a nízko položených bytů, škody na městském majetku (např. zaplavení kina v roce 2013).

Sekundární dopady: narušení provozu kanalizace, dočasné omezení železniční dopravy (kolejiště pod vodou).

Vichřice:

Pravděpodobnost střední – město Hostinné leží v údolí, nicméně i zde silný vítr napáchal škody (např. orkán Kyrill v 2007 poškodil střechy a vyvrátil stromy).

Dopady: polomy stromů v parcích a podél komunikací, poškození střech historických budov na náměstí.

Sekundární dopady: výpadky elektřiny v části města, přerušení telefonního spojení vlivem poškození vysílačů.

Sněhové kalamity:

Pravděpodobnost střední – jako podhorské město zažívá Hostinné tuhé zimy méně často než obce výše v horách, přesto v průměru jednou za několik let dojde k kalamitnímu sněžení.

Dopady: komplikace v dopravě (závěje na výjezdech z města směrem na Vrchlabí a Trutnov), nutnost uzavření škol a školek na pár dní při největších kalamitách.

Sekundární dopady: zvýšená poruchovost elektrické sítě (pád sněhem zatížených větví), zpoždění vlaků na lokální trati kvůli zasněženým kolejím.

Sesuvy půdy:

Pravděpodobnost nízká – město samotné leží na relativně plochém terénu v údolí Labe. Nicméně v městské části Arnultovice (kopcovitější terén) došlo po povodni 2013 k několika menším sesuvům podmáčených svahů.

Dopady: ohrožení několika domů na svahu (v r. 2013 evakuováno 6 osob kvůli nestabilní stráni), poškození příjezdové komunikace sesutou půdou.

Sekundární dopady: nákladné terénní úpravy a zajištění svahů, nutnost trvalého sledování dotčených svahů.

Technologické havárie:

Pravděpodobnost nízká – ve městě se nachází průmyslový podnik Krkonošské papírny, kde se používají chemikálie (např. bělidla). Dále prochází městem železnice.

Dopady: havárie s únikem nebezpečné chemikálie v papírně by mohla ohrozit zaměstnance a obyvatele v okolí závodu; při železniční nehodě s cisternami hrozí únik látek a požár.

Sekundární dopady: nutná evakuace obyvatel v okruhu stovek metrů, uzavření části města, kontaminace životního prostředí (vody, půdy) vyžadující dekontaminaci.

Požáry:

Pravděpodobnost střední – město s historickou zástavbou a průmyslem má zvýšené riziko požáru. Každoročně zasahují hasiči u menších požárů (dopravní prostředky, komíny), jednou za několik let dojde k většímu požáru objektu.

Dopady: požár v papírně by způsobil vysoké škody a ohrozil i okolí (sklad chemikálií, emise zplodin); požár v městské zástavbě (bytový dům) by mohl vyžádat evakuaci desítek osob a ohrozit sousední budovy, zvláště v řadové zástavbě centra.

Sekundární dopady: zakouření širšího okolí, dočasné uzavření dotčené části města, psychologický dopad na obyvatele.

Výpadky energií:

Pravděpodobnost střední – město je napojeno na regionální síť, výpadky proudu se vyskytnou několikrát do roka (bouřky, technické poruchy). Dlouhodobý blackout (celostátní) je velmi vzácný, ale připravenost se řeší v krizových plánech.

Dopady: zastavení výroby v průmyslových podnicích (ekonomické ztráty), nefunkční čerpání vody a tepla pro sídliště, výpadek veřejného osvětlení a signalizace.

Sekundární dopady: omezení telefonního a datového spojení po vybití záložních zdrojů, nutnost zřízení evakuačního střediska s generátory pro ohrožené skupiny (nemocní, senioři na přístrojích).