Volné bytové jednotky ve vlastnictví Města Vrchlabí

Vážení občané města Vrchlabí,

vzhledem k vyjádřením a častým sdělením, která se k výše uvedenému tématu objevují na sociálních sítích, bychom rádi přispěli do diskuze a uvedli některá vyjádření do kontextu a na pravou míru.

Předem je potřeba si říci, že bytová nouze se netýká pouze našeho města, ale jedná se o globální problém, který vychází jednak z vysokých pořizovacích nákladů na vlastní bydlení (dle lokality), ale též z užívání bytů ke krátkodobému pronájmu, nechuti volné byty pronajímat s ohledem na složitost a zdlouhavost řešení neplatičů a v neposlední řadě  i z rostoucích cen nájemného v soukromém prostoru.

Ve Vrchlabí je mezi soukromými vlastníky takovýchto bytů, které by šlo dlouhodobě pronajmout místním občanům, mnoho a je na rozhodnutí každého z nich, jak se svým volným bytem naloží.

Městské byty jsou přidělovány v souladu se zastupitelstvem schválenou Bytovou politikou (/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah888_1.pdf&original=Bytov%C3%A1%20politika%202022%20-%202026.pdf), a to převážně místním lidem. Ti, i za cenu vyšších nákladů při dražbě, volí pronájem městského bytu, který – díky výši nájemného - vychází výrazně levněji než nájem komerční.

Je nezbytné si také uvědomit, že Město Vrchlabí hospodaří s rozpočtem, který musí uspokojovat veškeré potřeby města, jako jsou školství, kultura, sport, sociální práce a mnoho dalších. Není tedy možné vyčerpat prostředky jen na obnovu bytů.

Nyní již konkrétně k otázce městských bytů

Město Vrchlabí je vlastníkem celkem 755 bytových jednotek, což je v přepočtu na počet obyvatel jedna z nejvyšších hodnot v rámci celé ČR!

Z celkového počtu bytů jich je 88 volných a určených k následným krokům nutným k jejich opětovnému využití. Jedná se o bytové jednotky, které se městu vrací po skončení nájmu a vyžadují částečnou nebo celkovou rekonstrukci v rozsahu nutném pro splnění dnešního standardu bydlení.

Největší podíl z tohoto počtu tvoří volné byty v objektech č.p. 380 a 561 v ul. Josefa Šíra – tzv. „Dům hrůzy“, kde se nachází 23 volných bytů převážně druhé kategorie (toaleta na chodbě) a jedná se o objekty určené k celkové rekonstrukci. U těchto objektů se finalizuje prováděcí projektová dokumentace a budou moci být zahájeny stavební práce na jejich rekonstrukci.

Podobný osud se týká i objektu č.p. 100 v ul. Nádražní (14 volných bytů), který je navíc památkově chráněnou budovou. Zde již proběhla částečná rekonstrukce střešního pláště a obnova čelní fasády.

Dalším objektem, kde je nezbytná celková rekonstrukce,  jsou budovy Zámečku v Podhůří-Hartě. Zde bylo již provedeno zaměření skutečného stavu a provedena studie možné dispozice. Nachází se zde 9 bytů prázdných a 7 pronajatých.

Aby bylo možné provést celkové rekonstrukce výše uvedených objektů, musí být tyto prázdné, což znamená stávající nájemce přestěhovat do jiných městských bytů. Jedná se o nelehký proces, který však musí být vyřešen dříve, než se k rekonstrukci přistoupí.

Dalšími objekty, kde se nachází volné byty, jsou domy č.p. 204 v ul. Krkonošská a čp. 236 v ul. Horská (celkem 7 bytů), kde finišují projektové dokumentace potřebné k získání příslušných povolení.

Dalších 19 vrácených bytových jednotek je nutné částečně nebo kompletně rekonstruovat z důvodu dožilých rozvodů vody, kanalizace, elektroinstalací nebo z důvodu výměny sanitárního vybavení. Z toho počtu se již 8 bytů rekonstruuje.

Zbylých 16 bytů jsou byty zvláštního určení, byty vedené jako provozní či krizová rezerva, byty, které byly nabízeny, ale nebyl o ně zájem, byty připravované k nabídce.

V příspěvcích na sociálních sítích zaznívají hlasy, aby město nabízelo k pronájmu i byty, které by si budoucí nájemce zrekonstruoval na své vlastní náklady. Je potřeba říci, že i tato varianta byla v minulosti aplikována; bohužel zkušenosti byly převážně negativní. Pokud si úpravu bytu provádí sám nájemce, je daleko náročnější kontrolovat, že budou dodrženy veškeré předpisy a standardy, že nedojde k nežádoucím úpravám a znehodnocení bytu. Rovněž ocenění „vkladu“ nájemce a tomu odpovídající výpočet sníženého nájemného není snadný a mohl by v některých vyvolávat představu o netransparentnosti a znevýhodňování.

Ze všech těchto výše uvedených důvodů preferujeme provádět rekonstrukce bytového fondu na náklady a odpovědnost města, které disponuje odborně způsobilými techniky, kteří jsou kompetentní rekonstrukce zadávat a kontrolovat jejich provedení.

Pokud se jedná o otázku vzniku kolárny a skladu propagačních materiálů z bytu v domě čp. 5 v ul. Zámecká, zde si dovolíme vysvětlit, proč k tomuto kroku dochází.

Při provozu nově vznikajícího infocentra v objektu č.p. 210 v ul. Husova, vzniká potřeba uskladnění upomínkových předmětů a propagačních materiálů. Jako nejvhodnější varianta byla zvolena úprava bytu č. 1 v č.p. 5, který je dostatečně blízko a uspokojí potřeby pro skladování.

Ze zbylé části bytu vznikne kolárna pro zaměstnance úřadu, kteří doposud parkovali svá kola v areálu KRNAP. S ohledem na potřeby správy KRNAP to již nebude nadále možné a parkovat zmíněná kola před zámkem není vhodné z důvodu konání svateb a místního turismu.

V neposlední řadě bychom rádi vybudováním kolárny podpořili zaměstnance úřadu v ekologické dopravě do zaměstnání.

Ke komentářům na sítích:

Sdružení Sova upozorňujeme, že objekt č.p. 185 Cukrářská je ve vlastnictví společenství vlastníků jednotek. Město Vrchlabí je pouze spoluvlastníkem. O nákladech a hospodaření v tomto případě rozhoduje společenství vlastníků zmíněného domu.